Dream Pop

Autor/Překlad: Onnea

Zdroj: Wikipedia



Dream pop je styl, který má také hodně dočinění s gotickou subkulturou. Je jasně, že se trochu liší od do jisté míry drsných post-punkových formací, přesto tyto styly vycházely ze stejných kořenů a se stejnou intenzitou dokázaly zaujmout. Má blízko k Ethernal Wave a v dnešní době je také spojován z různými "anti-rockovými" styly jako je trip hop, slowcore nebo post-rock

Jedná se tedy o typ alternativního rocku, který vznikl ve Velké Británii na začátku 80tých let 20. století. Kapely jako Cocteau Twins, The Chameleons UK, The Passions, Dead Can Dance, Dif Juz, Lowlife a A.R. Kane (kterým byl tento termín připisován), začaly slučovat post-punkové experimenty s hořkosladkými popovými melodiemi do smyslných náročných akustických zvukových palet. Údajně tento termín vytvořili, a také často používali, novináři z Melody Makeru - Simon Reynolds a Chris Roberts. A hvězdný dream popový kolektiv nazván This Mortal Coil byl znám díky ponurým nahrávkám táhnoucím se od 60tých do 80tých let.

Esence hudby je koncentrací, spíše než pulzujících rockovým riffů, éterických struktur a nálad. Lyrické křivky hudby jsou podány neznělým vysoko zasazeným ženským vokálem (a „hermafroditním“ mužským vokálem), texty mají introspektivní a existenciální povahu. Pokud jde o umění na obalech, styl vyzařuje tendenci skládat v sobě výrazně pastelové barvy a/nebo strnulý minimalistický design. Nejčastějšími labely vydávajícími tuto škatulku jsou známí 4AD, a také Creation, Projekt, Fontana, Bedazzled atd.

Později, tedy ke konci 80tých a začátku 90tých let se prosadily a reprezentovaly dream pop především tyto kapely - Slowdive, Lush, Pale Saints, dřívější Seefeel, dřívější Verve, Kitchens of Distinction, The Sundays, Galaxie 500, Bel Canto, Cranes, Frazier Chorus, pozdější Talk Talk, Strange Boutique, Curve, The Dream Academy a No-Man.

Paralelně se ve Spojených Státech objevily kapely jako For Against, Alison's Halo, Low, Mazzy Star, Velour 100, Love Spirals Downwards a Duster, které se přikláněly ke spíše kytarovému znění.


Hlasitější a agresivnější verze dream popu je známá jako schoegazing (shoe – bota, gaze – hledět), tedy opět jistá vlna vycházející z alternativního rocku, která má počátek v osmdesátých letech ve Velké Británii. Jsou to na příklad kapely - My Bloody Valentine, Catherine Wheel, Ride, Bailter Space, Flying Saucer Attack, Swervedriver, Bowery Electric, Band Of Susans, Eva Luna a Levitation. Původ názvu je spojován s jistě zajímavým stylem vystupování kapel. Členové kapel stáli na pódium a vůbec se nehýbali, kromě tedy hraní na nástroje, samozřejmě. Vytvářeli tím představu, že pořád hledí na své boty. Pro tento styl je typické pestré využití kytarových efektů a nerozeznatelný vokál míchající se právě s kytarama. Kapely udržovaly dream popovou atmosféru, ale přidaly sílu hudby ovlivněné post-punkem. Shoehazing vznikl z lásky k dream popovým strukturám a náladám, zároveň však odmítal jeho jisté pasivní tendence.

V devadesátých letech a i v době 21. století je hodně kapel, kterým je připisován styl dream pop. Což není vůbec překvapivé. Jsou to kapely - 7% Solution, Sigur Rós, Laika, The FLIR, Readymade, Bethany Curve, Halou, Windy & Carl, All Natural Lemon & Lime Flavors, A Minute Away From Snowing a tak dále. Tyto kapely jsou ale také často (a dá se říct trefněji) označovány škatulkami new-gaze či nu-gaze nebo také ambient pop.


Zpět na výběr podsekcí