Manchester - kolébka punku

Autor: Arnab


K tomuhle článku se odhodlávám již dlouho, nastudovala jsem celkem dost knížek a anglických textů na internetu, tudíž mohu říci, že už o této látce něco vím. Nebudu však psát sáhlodlouhou historii tohoto města a punkové společnosti, jen vymezím ty nejzákladnější pojmy a mylníky.

Když shlédnete obrázky města Manchester, shledáte, že to není vůbec hezké město. Je poznamenáno průmyslovou revolucí, ulice obroubené spoustou více či méně udržovaných schátralých průmyslových budov, mezi nimi propletené odpadní kanály.

V 70. letech bylo žít či pracovat v Manchestru velice nebezpečné, mnoho dělníků zde umíralo kvůli nebezpečným strojům či nefungujícímu kanalizačnímu systému. Přesto však tohle "ovzduší" plné obav z budoucnosti dalo v poslední třetině 20. století vzniknout novému hudebnímu směru.

Díky punku začal Manchester ožívat, v roce 1975 vznikli The Buzzcocks. Právě oni pak lákali do města i další lidi a 4. června 1976 Howard Devoto (Buzzcocks) pozval na koncert i Sex Pistols. Ten večer přišlo 41 lidí a většina z nich se pak zasadila o prosazení tohoto stylu: Anthony Wilson (televizní moderátor - založil label Factory), Ian Curtis, Peter Hook, Bernard Summer (Joy Division), Morrissey, Martin Hannett, a i Mick Hucknall (Simply Red) etc.

Wilson, jež letos zemřel, nikdy televizi neopustil, přesto však všechny své úspory vložil do rozjezdu label Factory, jednoho z prvních nezávislých vydavatelství. Bylo sice celou dobu vedeno silně amatérsky a prodělečně, ale dalo vzniknout spoustě krásných desek. Společné EP Joy Division, Cabaret Voltaire, Durutti Column etc. bylo první z řady takových desek. Útočiště zde našli Joy Division, New Order, OMD, Happy Mondays, ale i Northside, The Wendys, A Certain Ratio a mnoho dalších. Label Factory nikomu nic nediktovala, jak se mají oblékat, do kterých pořadů se jít ukázat, nejdůležitější bylo být sám sebou.

Když se Vám dostane do rukou přebal jakkékoli z desek z té doby a z tohoto studia, jistě ho má na svědomí Peter Saville. V 70. létech bylo módní mít obal co nejvíce "načančaný": překomponovaná fotka skupiny, její název co nejzběsilejší a ve výrazných barvách. Savillovi přebaly byly docela něco jiného, často fotka kapely na nich nebyla vůbec a občas ani to její jméno. Použil třeba fotku náhrobku (Joy Division - Closer). Mezi jeho nejzajimavější obaly patří ten k prvnímu albu The Durutti Column, byl celý ze smirkového papíru, aby poškrábal obaly ostatním desek v regálu;-)

V roce 1982 zde vznikl klub Hacienda. Protože se jednalo o průmyslovou stavbu, tak byla plná překladů a sloupů, proto designéři interiéru Ben Kelly a Trevor Johnson přišli s nápadem pomalovat všechny tyto rušivé elementy průmyslovými barvamy, žlutočernými pruhy. Ty se pak staly i poznávacím znamením klubu, objevovali se i na plakátech.

V prvopočátku byla Factory a Hacienda dílem punkáčů a rockerů, avšak na konci 80. let se do Británie z Ameriky dostal house a hudební scéna v haciendě se začala měnit. House oslovil spoustu lidí a tak byla Hacienda v létech 1987 - 1989 stále plná. Klub získával na popularitě a stím rostly i problémy s návštěvníky. Začalo se silně rozmáhat užívání drog a násilí. Když zemřel první student, Hacienda přišla o licenci a klub se zavřel. Nyní na jeho místě stojí bytovka a klub připomíná již jen nápis na jedné ze zdí.

Přesto však house rock z manchesteru nevytlačil. Jen to vyvolalo novou vlnu kombinující nový styl a kytarovky. Skupiny jako Happy Mondays, Stone Roses etc. tak vytvořily nový žánr. Pro něj se vžil název Madchester, hlavně pro šílené (= mad) úlety těchto kapel. Do této škatulky patří již desky Pill ´N´ Thrills and Bellyaches od Happy Mondays, Life od Inspiral Carpets etc. či další počiny skupiny New Order vzniklé z Joy Division po smrti Iana Curtise.

Přestože muzika jako taková v Manchesteru stále žije, mladí z něj utíkají pryč. Velká nezaměstnanost, žádná kultura, muzea, divadla, to vše přispívá k tomu, že mladí chytají své šance v jiným "modernějších" městech.

Je již spousta článků s touto tématikou a i celkem dost publikací, ale co jsem nevzpoměla tak je Manchester ve filmu. Nejznámějším filmem o tamější scéně je 24 Hour Party People, jež vyšel i v ČR na DVD jako Nonstop párty. V británii již běží snímek Control a v současné době se dodělává ještě jeden film, dokument o Ianu Curtisovi. Ani jeden z nich jsem zatím neviděla, ale doufám, že na ČR nezapomenou a vyjdou i tady.


Zpět na výběr podsekcí